Petr Bambousek
fotograf
Petr Bambousek (*1977) je významný český fotograf. Zaměřuje se na zachycení života v přírodě, především na fotografie zvířat. Za tímto účelem podnikl řadu výprav do exotických míst po celé planetě, zejména do tropických oblastí, např. na Borneo, do Panamy, Ekvádoru, Malajsie apod.
Pravidelně se účastní tuzemských i mezinárodních fotografických soutěží, v nichž k jeho největším úspěchům patří umístění na stupních vítězů v prestižních soutěžích Czech Press Photo, Wildlife Photographer of the Year, Big Picture Awards.
Petr Bambousek v pořadu Z profilu.
Antonín Barák
fotbalista
Ofenzivní střední záložník Antonín Barák (*1994) je odchovancem příbramského fotbalu. Po úspěšném působení v mateřském klubu, kde k prvnímu ligovému zápasu nastoupil v necelých 19 letech, se dostal do reprezentace do 21 let. V roce 2016 přestoupil do pražské Slavie a na podzim téhož roku vstřelil svůj první gól v reprezentaci České republiky.
V roce 2017 přestoupil ze Slavie Praha do italského klubu Udinese Calcio, v roce 2022 do klubu ACF Fiorentina.
Jan Baptista Bárta
kněz, teolog, politický vězeň
Jan Baptista Bárta (1921-1982) je absolventem příbramského reálného gymnázia. Od mládí se věnoval skautingu. Po 2. světové válce studoval teologii a jako kněz působil na různých místech Československa. Člen řádu františkánů se i po únoru 1948 tajně věnoval práci s katolickou mládeží a na začátku 50. let byl odsouzen k 20 letům tvrdého žaláře. Jako vězeň prošel i uranovými doly a podmínečně propuštěn byl až v roce 1966. V období pražského jara se věnoval obnově řeholního života, ale v době normalizace opět organizoval neoficiální výuku teologie a religionistiky, vydával křesťanský samizdat a byl znovu pronásledován a vyslýchán. Patřil k nejvýznamnějším československým františkánům 20. století.
Tereza Bartošová
spisovatelka, lékařka
Absolventka příbramského gymnázia z roku 2004 Tereza Bartošová působí jako lékařka. V roce 2023 jí však vyšly její první knihy a zaznamenaly mezi čtenáři velký úspěch. Detektivní román Vodník se odehrává na Příbramsku a podobně jako na dalším díle Terezy Bartošové, Klekánici, na něm čtenáři oceňují, že jde o dobrou českou detektivku.
Tereza Bartošová v pořadu Z profilu
Václav Bedřich
režisér animovaných filmů a večerníčků
Václav Bedřich (1918–2009) se narodil v Příbrami, a to ještě v tehdejším Rakousku-Uhersku. Už od raného dětství patřilo mezi jeho záliby kreslení. V Příbrami vystudoval Obecné reálné a vyšší gymnázium. Během 2. světové války mu však následné studium vysoké školy bylo znemožněno, a tak se přihlásil do filmových ateliérů AFIT, načež se poměrně brzy stal předním animátorem. Ještě než se pustil do režírování, několik let pracoval pro Jiřího Trnku a jeho Bratry v triku.
Mezi jeho první počiny patří pohádky Čert a Káča nebo Hrnečku vař. U pohádek však zůstal, neboť stál u vzniku Večerníčka, ale především režíroval dodnes populární znělku Večerníčka. Na svém kontě má i první Večerníčky – pohádku O televizním strašidýlku. Stojí ovšem i za rozvernou dvojicí Bob a Bobek či Maxipsem Fíkem, Divokých snech Maxipsa Fíka nebo pohádkou O zvířátkách pana Krbce.
Zajímavostí je, že pro své filmy nevolil stejné výtvarníky – jednou to byl Adolf Born, jindy zase Vladimír Renčín.
Václav Blažek
lingvista a pedagog
Prof. RNDr. Václav Blažek, CSc., (*1959) maturoval na příbramském gymnáziu v roce 1978, poté studoval matematiku a fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě a afrikanistiku a indoevropeistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyučuje na Masarykově univerzitě v Brně v oboru indoevropská srovnávací jazykověda. Publikuje v akademických periodicích a přednáší po celém světě. Zabývá se především historicko-srovnávací jazykovědou, klasifikací jazyků světa a jazykovou příbuzností.
Tereza Čapková
atletka
Než se začala věnovat atletice, prosazovala se Tereza (*1987) úspěšně jako plavkyně, a to i na republikové úrovni. Postupně však přešla k atletice. Na příbramském gymnáziu studovala v letech 2003–2007. Věnuje se především delším tratím, její doménou je běh na 1500 metrů. V něm obsadila sedmá místa na světovém šampionátu juniorů v roce 2006 i světové univerziádě v roce 2011. Reprezentovala Českou republiku také na olympijských hrách v Londýně v roce 2012, byla rovněž členkou ženské štafety na 4×400 metrů.
Karel Domin
botanik, vysokoškolský pedagog
Karel Domin (1882-1953), syn ředitele příbramského učitelského ústavu, vystudoval příbramské gymnasium a po studiu botaniky byl v roce 1916 jmenován profesorem. Ve své vědecké činnosti se zaměřoval především na taxonomii rostlin, fytogeografii a geobotaniku. Má velký podíl na vzniku Tatranského národního parku.
V roce 1922 se stal děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v letech 1933–1934 působil jako rektor Univerzity Karlovy.
V letech 1935 až 1939 byl Karel Domin poslancem Národního shromáždění.
Pavel Dominik
překladatel
Pavel Dominik (*1952), absolvent gymnázia z roku 1970, je naším předním překladatelem z angličtiny. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval nejprve obor ruština-korejština, později přešel k angličtině. Po krátké kariéře učitele působil jako tlumočník a překladatel. Dnes působí jako překladatel dramatických děl pro divadlo, filmů pro dabing a především literárních děl (přeložil dílo Vladimira Nabokova a Salmana Rushdieho).
Daniel Drahokoupil
fotbalista a trenér
Hráčská kariéra Daniela Drahokoupila (*1962), absolventa příbramského gymnázia z roku 1981, je spojena především s pražskou Spartou, za niž v 80. letech nastupoval na postu obránce. Získal s ní celkem pět ligových titulů, první v roce 1984, poslední v roce 1989. S týmem hrál i v evropských pohárech. Po odchodu ze Sparty nastupoval krátce za Duklu Praha. Po skončení hráčské kariéry působí jako trenér nebo asistent trenéra v nižších ligových soutěžích, například u B-týmu Sparty nebo v Kladně.
Jan Drda
spisovatel a dramatik
Jan Drda byl významným českým prozaikem a dramatikem 40. – 60. let. Narodil se 4. 4.1915 v Příbrami. Po nelehkém dětství, kdy otec od rodiny utekl a matka brzy zemřela, nastoupil na příbramské gymnázium, kde prospíval velmi dobře a věnoval se ochotnickému divadlu. V červnu 1934 na gymnáziu úspěšně odmaturoval. Poté se vydal na studia Filozofické fakulty Karlovy univerzity obor Srovnávací dějiny literatury. Během nich přispíval povídkami do novin.
Po vysoké škole pracoval jako novinář, spisovatel-prozaik a dramatik. Byl činný v okruhu Lidových novin, pro něž během pěti let napsal více než 6 tisíc úvodníků, fejetonů, úvah a dalších článků.
V roce 1940 mu vychází kniha Městečko na dlani, která byla zároveň vyznáním Příbrami. O šest později vyšel soubor povídek Němá barikáda. Jedna z povídek, Vyšší princip, byla inspirována skutečnou událostí na příbramském gymnáziu. Předobrazem Drdova zpracování se stal student Antonín Stočes, který ve škole z časopisu vytrhl portrét Adolfa Hitlera. Byl však udán a popraven a spolu s ním také jeho otec a ředitel gymnázia Josef Lukeš. Z Drdovy tvorby jsou také známy pohádky Hrátky s čertem a Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, které byly podobně jako většina jeho ostatních děl úspěšně zfilmovány. Sám Drda se na mnoha adaptacích svých děl scenáristicky podílel.
Po roce 1948 se Drda stále více angažoval v politice a jako přesvědčený komunista se stal i předsedou Svazu československých spisovatelů. Postupně však se však s praktikami režimu rozcházel a v období pražského jara tak stál na reformní straně české společnosti. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 mu zasadila ránu, z níž se už nevzpamatoval. Zklamán posrpnovým vývojem zemřel 28. 11. 1970 na selhání srdce za volantem svého automobilu na Dobříši, kde je také pohřben.
František Drtikol
fotograf
František Drtikol (1883–1961) byl český fotograf tvořící v letech 1901 až 1935. Proslavil se zejména svými portréty a akty ve stylu pozdní secese, později ovlivněné kubisticko-futuristickými prvky. Je řazen k nejúspěšnějším českým klasikům fotografie aktu všech dob, stal se průkopníkem ženského aktu. Studoval na příbramském gymnáziu, ale pro několik konfliktů s pedagogy odešel a stal se učněm fotografa Antonína Mattase.
Významným krokem pro jeho další rozvoj bylo studium na Učebním a výzkumném ústavu pro fotografii v Mnichově v letech 1901 až 1903. Po jejím ukončení získával zkušenosti v ateliérech v Německu, ve Švýcarsku a v Čechách.
V roce 1907 založil v Příbrami svůj první vlastní fotografický ateliér, který o tři roky později zkrachoval. Přestěhoval se do Prahy, kde v roce 1910 založil ateliér Drtikol a spol. Zde se specializoval na portrétní fotografii a brzy dosáhl v tomto oboru značného uznání. Ateliér se stává centrem uměleckého dění v Praze. Fotografuje velikány v období 1. republiky – Masaryka, Beneše, Destinnovou, Janáčka, Jiráska, aj. V roce 1935 svoji fotografickou činnost ukončil. Odstěhoval se do ústraní pronajaté vily na Spořilově a vrátil se opět k malbě a plně se věnoval duchovním naukám, meditaci duchovním vědám, překladům a především pak buddhismu a svým žákům.
Jaroslav Durych
spisovatel
Jaroslav Durych (1886–1963) pobýval v Příbrami v době svých studií. Byl chovancem Arcibiskupského konviktu (obdoba dnešního internátu) a příbramské gymnázium navštěvoval od sekundy až do maturity v roce 1906. Profesí byl lékař, absolvoval lékařskou fakultu v Praze. Během 1. světové války působil na evropských bojištích a později jako vojenský lékař v Užhorodě, Praze a Olomouci. Pracoval také jako civilní lékař a vedl svoji praktickou ordinaci.
Proslavil se především jako spisovatel. Pro jeho tvorbu je typická jeho katolická orientace a historické, především barokní náměty. Spolu s J. Zahradníčkem, J. Čepem či J. Demlem patří mezi naše přední katolické autory.
Byl básníkem i prozaikem; z jeho románové tvorby je známá tzv. Velká valdštejnská trilogie s názvem Bloudění (1929) a soubor tří povídek Rekviem – tzv. Malá valdštejnská trilogie (1930). Napsal také několik dramat (Svatý Jiří, Svatý Vojtěch, Svatý Václav).
Josef Hlinomaz
herec
Josef Hlinomaz (1914–1978) byl známým českým hercem, ilustrátorem, novinářem a významným naivním malířem. Od konce 1. světové války žil a studoval v Příbrami. Roku 1934 završil maturitní zkouškou studium na gymnáziu, následně studoval na ČVUT, ale kvůli neshodám s pedagogy přestoupil na státní konzervatoř, kde studoval herectví. Školu úspěšně dokončil v roce 1940. Na začátku své kariéry vystřídal řadu oblastních divadel (Příbram, Kladno, Plzeň).
Později působil v mnoha pražských divadlech, zejména v Divadle satiry, v pražském Realistickém divadle, v divadle Na Vinohradech a dva roky hostoval i v Národním divadle. Od roku 1958 až do své smrti patřil k hereckému souboru Filmového studia Barrandov.
Díky svému osobitému, zemitému a živelnému projevu hrál většinou postavy komické, svérázné, veselé, ale i postavy barbarských záporňáků. Josef Hlinomaz měl zajímavou barvu hlasu, skvělou mimiku a pohybové nadání. Hrál např. ve filmech Limonádový Joe, Pyšná princezna, Čtyři vraždy stačí drahoušku, Dařbuján a Pandrhola. Objevil se i v několika seriálech. Nejznámější Hlinomazovou seriálovou rolí byla postava Makovce v Chalupářích.
Kromě herectví se věnoval i malířství a ilustrování. Nechával se inspirovat prostředím divadla a cirkusu. Ilustroval knihu Karla Poláčka Bylo nás pět.
Hanuš Jelínek
básník a překladatel
Hanuš Jelínek (1878–1944) byl básníkem a především překladatelem z francouzštiny. Narodil se v Příbrami, kde také vystudoval gymnázium a pokračoval ve studiu na pražské filozofické fakultě v oboru český jazyk a francouzský jazyk. Krátce před 1. světovou válkou přednášel na francouzské univerzitě českou literaturu. V letech 1901–1918 byl profesorem Českoslovanské obchodní akademie v Praze. V roce 1905 se oženil s Boženou Jiráskovou – dcerou Aloise Jiráska.
Od roku 1918 pracoval na ministerstvu zahraničí. V roce 1919 se zúčastnil mírových jednání ve Francii. V letech 1922–1925 řídil Československou tiskovou kancelář v Paříži.
Jelínek překládal z francouzštiny poezii, prózu i divadelní hry. Nejvýznamnější jsou jeho překlady středověké lidové poezie – Zpěvy sladké Francie (1925) nebo méně známé Starofrancouzské zpěvy milostné a rozmarné. Jako mladý se pokoušel o milostnou poezii (Sentimentalita mládí – 1902, Konec karnevalu – 1902), ale později od své vlastní tvorby upustil a nadále se věnoval pouze francouzským překladům a organizaci kulturního života. Ve své době byl významným divadelním kritikem a redaktorem časopisu Lumír. Ke konci života byl postižen očním onemocněním, a proto své paměti Zahučaly lesy pouze diktoval.
Jiří Jiroušek
letecký fotograf
Jiří Jiroušek (*1975) se proslavil jako autor leteckých snímků. Jeho profesí je správa počítačových sítí; od svých devatenácti let se ale věnuje také létání na motorovém paraglidu. Právě z něho pořizuje fotografie české krajiny.
Své snímky pravidelně vystavuje nejen v příbramském regionu, ale v celé republice, již také na svých leteckých fotografiích zachycuje. Fotografoval a létal i v zahraničí, například v Rusku, severských státech, alpských zemích i nad Saharou. Na svém kontě má několik autorských publikací.
Jiří Jiroušek v pořadu Z profilu
Pavel Juráček
režisér a scenárista
Pavel Juráček (1935–1989) se narodil v Příbrami, je znám jako český filmový režisér a scenárista, výrazný představitel české nové vlny 60. let. Studoval na příbramské reálce a po školské reformě pokračoval na ústavu, který vznikl sloučením reálky a gymnázia, mimo jiné také se svým pozdějším spolupracovníkem a celoživotním kamarádem, scenáristou, dramaturgem a režisérem Antonínem Mášou. V letech 1953–1956 studoval žurnalistiku a češtinu na Filologické fakultě Univerzity Karlovy, život bohéma však vedl k jeho vyloučení.
Poté, v roce 1957, byl přijat ke studiu dramaturgie na FAMU (do roku 1961), kde studoval dramaturgii a současně se už podílel na některých námětech či scénářích. Poté nastoupil do Filmového studia Barrandov, kde v letech 1962–1970 zastával funkci dramaturga.
V roce 1966 se zásadním způsobem podílel na přípravě unikátního Kinoautomatu, kterým Československo ohromilo svět na Expu 67 v Montrealu. Natočil dva samostatné autorské filmy Každý mladý muž a Případ pro začínajícího kata.
Po podpisu Charty 77 byl donucen k odchodu do SRN (1977–1983). Ani tam, ani po návratu domů se však už původní práci nevrátil.
Josef Kholl
voják, velitel
Josef Kholl (1914-1944) se narodil v jihočeském Plavsku, ale od svých pěti let žil ve Vysoké u Příbrami. Navštěvoval obecnou a měšťanskou školu v Bohutíně a v letech 1926-33 příbramskou reálku. Po maturitě absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích.
Po vypuknutí 2. světové války se zapojil do ilegální vojenské organizace Obrana národa na Berounsku. Po jejím odhalení gestapem uprchl do zahraničí a v Palestině vstoupil do československé vojenské jednotky pplk. Klapálka. Bojoval v Sýrii, účastnil se i bojů u Tobruku. V roce 1943 odešel do 1. čs. brigády v SSSR. Ve funkci velitele 1. polního praporu první brigády se vyznačoval osobní statečností, bystrým a energickým velením. Vyznamenal se zejména v bojích při osvobozování Kyjeva a dalších oblastí Ukrajiny. Svůj prapor vedl také do urputných bojů při osvobozování Československa v Dukelském průsmyku. Padl hrdinsky při krvavých útocích na kótu 534 a Hyrowu horu.
Podplukovník Kholl byl oceněn řadou vyznamenání a byla mu udělena hodnost generálmajor in memoriam.
Jan Kilian
stomatolog, pedagog
Prof. MUDr. Jan Kilian, DrSc., (*1934 v Příbrami) prožil dětství v Březnici, kde navštěvoval obecnou školu. Od roku 1944 studoval na příbramském gymnáziu, na němž maturoval v roce 1952. Po maturitě vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni.
Po promoci (s vyznamenáním) v roce 1957 pracoval nejprve jako vedoucí lékař v Bechyni, poté na Stomatologické klinice LF UK v Plzni, kde působí dodnes. Hlavními obory jeho zájmu jsou dětské zubní lékařství, preventivní zubní lékařství a stomatologie forenzní.
Za svůj život obdržel kromě titulu profesora Univerzity Karlovy mnoho ocenění České stomatologické komory i Cenu rektora UK za nejlepší publikaci roku 1996 v oboru lékařsko-farmaceutických věd a v roce 2005 i Zlatou medaili Univerzity Karlovy. Stal se členem vědecké rady Univerzity Karlovy, předsedou pedostomatologické sekce České stomatologické společnosti, přednostou Stomatologické kliniky LF UK v Plzni a Fakultní nemocnice v Plzni i proděkanem LF UK v Plzni (1990-1997).
Profesor Kilian je oblíbený nejen studentů, ale mezi pedagogy, vědci i lékaři, mezi nimiž má pověst opravdové osobnosti.
Milan Křístek
manažer
Milan Křístek (*1969) studoval na příbramském gymnáziu v letech 1984–1988. Následovalo studium technické kybernetiky na Českém vysokém učení technickém v Praze a řada pozic ve významných mezinárodních firmách: pracoval v IBM, Českém Telecomu a dlouhou dobu jako vrcholový manažer ve společnosti T-Mobile. Na podzim 2012 byl jmenován do funkce generálního ředitele Dopravního podniku hlavního města Prahy a v červnu 2013 čelil nelehké situaci při povodni v Praze. Na funkci rezignoval v září 2013.
Lucie Křížková
Miss ČR 2003
Lucie Křížková (tehdy Váchová; *1984) získala titul Miss České republiky ještě během studií na gymnáziu roku 2003. V té době se také věnovala gymnastice v Sokole Příbram, kde později trénovala malé gymnastky. Po účasti v soutěži Miss České republiky a několika celosvětových soutěžích krásy se věnovala modelingu a studovala politologii a právo na Západočeské univerzitě. Krátce také moderovala relaci o počasí v TV Nova a TV Prima. Věnuje se také charitativní činnosti, je patronkou sdružení Dobrý skutek.
Miroslav Langer
sportovní komentátor
Na gymnáziu Miroslav Langer studoval (*1976) v letech 1990-94. Poté studoval žurnalistiku a masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. S Redakcí sportu České televize spolupracuje od roku 1997. Věnuje především estetickým sportům (moderní gymnastika, krasobruslení), dále také šachu, jezdectví a short-tracku. Je autorem několika televizních dokumentů. Komentoval mj. sportovní přenosy z olympiád od Sydney 2000.
Miroslav Langer v pořadu Z profilu
Karel Maršál
lékař, vědec, pedagog
Prof. MUDr. Karel Maršál, PhD. (1943-2023) byl předním českým lékařem v oblasti gynekologie a porodnictví. Po vpádu okupačních vojsk do Československa v roce 1968 emigroval do Švédska. V 90. letech působil jako profesor perinatální medicíny a vedoucí porodnické kliniky v Malmö, později v Lundu. Věnoval se výzkumu v oboru perinatální medicíny, zaměřoval se na růstovou restrikci plodu, předčasný porod a perinatální poranění mozku. Byl zakládajícím členem Mezinárodní společnosti pro ultrazvuk v gynekologii a porodnictví, významným přednášejícím v oblasti fetální medicíny a autorem řady odborných publikací.
Antonín Máša
scenárista a režisér
Přestože jméno Antonína Máši (1935–2001) je méně známé, patřil mezi významné osobnosti nové vlny československého filmu 60. let. Narodil se ve Višňové, na gymnáziu v Příbrami studoval v letech 1946–1950 a poprvé se tu setkal se svým vrstevníkem a později kolegou, Pavlem Juráčkem. Po gymnáziu studoval hospodářskou školu a poté krátce i žurnalistiku. Ně-jakou dobu se také novinařinou živil, než odešel na pražskou FAMU studovat filmovou a televizní dramaturgii a scenáristiku.
Scenáristicky se poprvé významně zapsal u snímku Evalda Schorma Každý den odvahu (1965). Asi nejznámějším filmem Antonína Máši je Hotel pro cizince (1967). Spolupracoval především s herci z okruhu tehdejšího Činohoherního klubu.
V 70. letech byl z Barrandova vyhozen (nebyl svolný ke spolupráci v dikci tehdejších požadavků) a spolupracoval s Laternou magikou. Napsal několik filmových scénářů (např. Prázdniny pro psa s Tomášem Holým. Po roce 1990 se znovu pokoušel prosadit , ale nová doba už jeho díla nepřijala. Ke sklonku života žil v Dolních Hbitech.
Dominik Mašek
fotbalista
Dominik Mašek (*1995) měl k fotbalu blízko od dětství, jeho otec byl prvoligovým hráčem. Sám Dominik se stal nejmladším hráčem, který nastoupil v první české lize (bylo mu necelých 16 let). V letech 2011 a 2012 byl zvolen Talentem roku.
Po působení v Příbrami přestoupil do německého Hamburger SV a poté do nizozemského Leeuwardenu. V roce 2016 podepsal smlouvu s Bohemians 1905.
Nastupoval i za české juniorské reprezentační výběry.
Romana Navarová
moderátorka a redaktorka
Romana Navarová (*1968) po studiu na příbramském gymnáziu (v letech 1982–1986) navštěvovala Lékařskou fakultu a Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Nakonec ale zvítězila novinařina. Pracovala a dodnes pracuje v řadě internetových a rozhlasových stanic. Jako moderátorka a redaktorka působila v Českém rozhlase. Od roku 2008 působila v iDNES.cz a od roku 2013 v české BBC. Moderuje také významné společenské události či plesy.
Romana Navarová v pořadu Z profilu
Pavel Nový
herec
Pavel Nový (*1948) je český herec. Narodil se v Plzni, na příbramském gymnáziu maturoval v roce 1966. Ve zdejším divadle také působil, nejvíce se však divákům zapsal do paměti díky svému angažmá v divadle Ypsilon. Popularitu mu přinesly i jeho filmové a televizní role: zvukař Pepa ve filmu S tebou mě baví svět (1982), hrázný Jan Palyza v seriálu Velké sedlo (1986) či Broňa ve snímku Bába z ledu (2017).
Jana Pechanová
dálková plavkyně
Nejlepší českou dálkovou plavkyni (*1981), která se specializuje na tratě 5 a 10 kilometrů, přivedli k jejímu sportu rodiče. Na gymnáziu studovala v letech 1995–1999. Je trojnásobnou olympijskou reprezentantkou ČR v dálkovém plavání; v Pekingu 2008 obsadila osmé místo, na londýnských hrách v roce 2012 byla devátá. Svých nejlepších umístění dosáhla na mistrovstvích světa a Evropy: je držitelkou dvou stříbrných medailí ze světových šampionátů a tří stříbrných a čtyř bronzových medailí z evropských mistrovství.
Tomáš Roule
kněz
Na příbramském gymnáziu maturoval Tomáš Roule (*1975) v roce 1993. Vydal se studovat práva, ale jeho snem bylo jiné povolání, spíše poslání. Nechal se zapsat do nultého ročníku teologické fakulty, vystudoval ji a stal se knězem. Na kněze byl vysvěcen v červnu 2002 a dva roky působil jako farní vikář. Od května 2004 je osobním sekretářem arcibiskupa pražského—nejprve kardinála Miloslava Vlka, poté kardinála Dominika Duky.
Roman Šmucler
moderátor a zubní lékař
Prvních úspěchů dosáhl Roman Šmucler (*1969) už během studia na gymnáziu, kdy obsadil první místo v celostátní literární soutěži. Poté, co vystudoval stomatologii na Fakultě všeobecného lékařství, nastoupil na Stomatologickou kliniku 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zabývá se především využitím laseru v lékařství, přednáší na prestižních světových univerzitách a vědeckých pracovištích.
Mimo to se také věnuje moderování a scenáristice. Na jaře roku 1989 se stal jedním z moderátorů Mikrofóra, pořadu Českého rozhlasu, a v listopadu téhož roku měl možnost podílet se na revolučním vysílání. Během 90. let moderoval nejrůznější pořady v České televizi (pravidelně např. Studio Kontakt) a v TV Nova. Na půl roku se stal v roce 2008 také tváří vědomostní soutěže Milionář na stanici Prima, v roce 2014 se pak podílel s Českou televizí na pořadu Nejchytřejší Čech.
Je prezidentem České stomatologické komory.
Roman Šmucler v pořadu Z profilu
Zdeněk Štipl
indolog
Zdeněk Štipl je absolventem Gymnázia Příbram z roku 1994. Je vysokoškolským pedagogem a předním českým indologem. Působí jako zástupce vedoucího Ústavu asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde vyučuje mimo jiné sanskrt a indické dějiny, a také jako turistický průvodce v Indii. Je autorem několika odborných publikací a básnických sbírek.
Zdeněk Štipl v pořadu Z profilu
Karel Toman
básník
Karel Toman (1877–1946), vlastním jménem Antonín Bernášek, studoval na příbramském gymnáziu od tercie a maturoval v roce 1896. Byl chovancem arcibiskupského konviktu a tvrdá disciplína inter-nátní školy možná napomohla jeho pozdější názorové orientaci, která se odrazila i v jeho tvorbě. Během studií na gymnáziu se přátelil s Hanušem Jelínkem, který vedl školní časopis, kde také vyšly první Tomanovy básnické pokusy.
Po gymnáziu studoval Toman práva, která však nedokončil. Jako básník bývá řazen do generace anarchistických buřičů. Mezi jeho nejznámější sbírky patří symbolisticko-dekadentní Pohádky krve, tragicko-milostné Torzo života a Melancholická pouť, z pozdějších (po 1. světové válce) pak Měsíce, soubor dvanácti básní symbolizujících jeden rok, či Stoletý kalendář, Tomanova poslední sbírka.
Byl také redaktorem několika novin (Národní listy, Lidové noviny) a publikoval v řadě časopisů (Moderní revue, Nový kult, Omladina).
Hana Tonzarová
farářka Československé církve husitské
Hana Tonzarová je absolventkou příbramského gymnázia a Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy. Právě na Husitské teologické fakultě působí jako odborná asistentka, stále se věnuje duchovní činnosti, například ve sboru Církve československé husitské Mistra Jakoubka ze Stříbra na Březových Horách a věnuje se i zpěvu: je sbormistryní Komorního sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra. Působila také v Konferenci evropských církví.
Hana Tonzarová v pořadu Z profilu
Gejza Valent
diskař
Gejza Valent (*1953) je bývalý vynikající český atlet. Pochází z diskařské rodiny – hodu diskem se věnoval už jeho otec. Vrchol jeho závodní kariéry přišel v 80. letech, kdy se třikrát stal mistrem republiky. Na prvním mistrovství světa v atletice v roce 1983 obsadil třetí místo. V první desítce skončil i na MS v Římě (1987), olympiádě v Soulu (1988) a evropských šampionátech v letech 1986–1990. Hodu diskem se věnoval i po skončení aktivní kariéry.
Josef Velfl
ředitel Hornického muzea Příbram
Josef Velfl (*1956) studoval na příbramském gymnáziu v letech 1971–1975. Dále studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy obor historie – český jazyk. V Hornickém muzeu pracuje od roku 1979, ředitelem je od roku 1994. Zabývá se především moderními dějinami příbramského regionu a historií hornictví a hutnictví. Je autorem řady příspěvků v regionální literatuře a několika knižních publikací. Známý je také jako zakladatel country skupiny Bonanza.
Josef Velfl v pořadu Z profilu
Quido Maria Vyskočil
spisovatel
Quido Maria Vyskočil, vlastním jménem Antonín Ludvík Vyskočil, se narodil roku 1881. Vystudoval příbramské gymnázium a poté také Vysokou školu báňskou, tehdy sídlící také v Příbrami. V roce 1909 promoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Občanským povoláním byl radou v knihovně ministerstva průmyslu v Praze. Jeho tvorba je dnes zajímavá spíše díky svému rozsahu než umělecké kvalitě. V mládí byl vyhledávanou a populární osobností především u mladých žen.
Psal romány, povídky, knihy pro mládež, hry i básně, je autorem několika výborů z děl Boženy Němcové či Jana Nerudy, a dokonce napsal i libreto k opeře nebo scénář k filmu.
Jako absolvent báňské akademie a příbramský rodák se ve své tvorbě hojně inspiroval příbramským podzemím a hornickými pověstmi. Mezi jeho nejznámější romány patří například Stříbrné město, Rek ze stříbrných bání, Staropražské romance nebo Šachta.
Jaromír Zástěra
redaktor Hlasu Ameriky
Osobnost Jaromíra Zástěry (1930–1984) je dnes už zcela zapomenuta. Přesto svého času patřil mezi známá jména alespoň v okruhu těch, kteří za totalitní éry tajně poslouchali zahraniční vysílání ze západu buď na stanici Svobodná Evropa, nebo Hlas Ameriky. Jaromír Zástěra byl na gymnáziu byl činorodým studentem, vedl například školní časopis a byl v čele žákovské samosprávy. Když však roku 1949 uveřejnil připomínku výročí smrti T. G. Masaryka a vzpomněl i narozeniny E. Beneše, dostal se do nemilosti nového režimu.
Jeho kontakty s protikomunisticky smýšlejícími přáteli měly těsně před maturitou za následek jeho zatčení. Následoval politický proces, a 13 let strávených ve věznicích a uranových táborech.
V roce 1960 byl vyhoštěn a musel opustit republiku. Odešel do USA, kde dostudoval a stal se novinářem. Pracoval především jako redaktor českého vysílání Hlasu Ameriky. Zemřel ve Spojených státech, ale jeho popel je uložen na příbramském hřbitově.